Dva roky jsem vozil dceru sousedky do školy. A pak mi její matka poděkovala způsobem, na který nikdy nezapomenu
Dva roky. Každé ráno ve stejnou hodinu, stejná ulice, stejná malá postava s růžovým batohem, která běžela k mé autu. Jmenovala se Klárka.
[...]







