Ve světě, kde se móda a performance neustále prolínají, jsou hranice sebevyjádření stále posouvány. Jeden takový moment — něžný a zároveň revoluční — nastal, když americká modelka Mara Martin předváděla plavky na přehlídce Miami Swim Week a přitom kojila svou malou dceru. Ten obraz byl silný. Intimní. A především bez jakéhokoli ostychu.

Pro Martinu to nebyl jen náhodný čin v daném okamžiku. Bylo to prohlášení. „Chci, aby mé dítě bylo kojeno i na veřejnosti,“ řekla později a vyjádřila tak přání mnoha matek, které se každý den potýkají s kritikou nebo nepochopením kvůli tomu, že dělají něco, co je z biologického i lidského hlediska naprosto přirozené. Reakce, které tento moment vyvolal, ukazují, jak obtížně se společnost vyrovnává s tím, že ženské tělo není jen objektem pohledu, ale i zdrojem života.

Normalizace tabu
Navzdory moderním hodnotám a rostoucí osvětě zůstává kojení na veřejnosti i nadále kontroverzním tématem. V restauracích vyvolává nepříjemné pohledy, na lavičkách v parcích způsobuje rozruch, někdy se o něm diskutuje i na půdě parlamentů. Je přitom paradoxní, že ženské tělo je v médiích běžně zobrazováno sexualizovaným způsobem, ale jakmile žena kojí, bývá považováno za „nevhodné“.

Mara Martin svým gestem toto pokrytectví narušila. Učinila tak v prostoru, kde je tělo běžně předváděno, ale téměř nikdy ne jako mateřské. Její přítomnost na mole ukázala, že mateřství má své místo všude — i tam, kde ho společnost běžně vytěsňuje.

Křižovatka kultury
Reakce byly okamžité a silně rozdělené. Jedni chválili gesto jako projev síly a autenticity, druzí jej kritizovali jako nevhodné nebo jako snahu zviditelnit se.

Ale není právě to smyslem veřejného aktu? Převzít kontrolu nad tím, co je považováno za „normální“?

Příliš dlouho byl diskurz o kojení na veřejnosti veden těmi, které to pohoršuje. Martin svým vystoupením převzala iniciativu. Ukázala, že žena nemusí žádat o svolení k tomu, aby mohla nakrmit své dítě — ani v nejviditelnějším prostoru módního průmyslu.

Nejde jen o jeden moment
Nazvat to „mediální show“ by bylo povrchní. Martin samozřejmě není první ženou, která kojila veřejně, ani poslední. Ale udělala to v prostoru, kde to nikdo nečekal. A tím rozvířila debatu, která se nedá snadno umlčet.

Její čin je součástí širšího hnutí. Ženy po celém světě bojují za právo kojit kdekoli a kdykoli – v parcích, kancelářích, kavárnách, na ulici. V některých zemích je kojení na veřejnosti stále trestáno nebo stigmatizováno.

A přitom jde o základní lidské právo. Kojení je důležité pro zdraví dítěte a pro vytváření vazby mezi matkou a dítětem. Doporučuje ho každá významná zdravotnická organizace. Tak proč by mělo být tabu?

Síla opravdovosti
To, co dělá tento moment tak výjimečným, je jeho opravdovost. Žádný filtr, žádné přikrášlování. Prostě žena a její dítě. V odvětví, kde často dominuje umělost, právě tato jednoduchost a lidskost zanechala hluboký dojem.

Přehlídková mola byla v minulosti využívána k vyjádření postojů k ekologii, rovnosti, válce, genderové identitě. Proč by nemohla reflektovat i mateřství?