Všechno začalo časně ráno. Manželský pár se probudil kvůli podivným, znepokojivým zvukům. Nejprve si mysleli, že přicházejí z ulice – škrábání, šustění, jako by se někdo snažil dostat ven. Čím víc však poslouchali, tím bylo jasnější: zvuky vycházely z jejich obýváku. A co hůř, přímo zevnitř pohovky.

Žena s třesoucím se hlasem vytočila číslo policie.
— „V naší pohovce něco žije! Hýbe se to… a škrábe!“

Příjezd policie

Službu konající policista bral volání vážně. Na místo vyslal hlídku spolu s kynologem. Podobná hlášení se obvykle ukážou jako planý poplach: vrzající trubky, zatoulaná zvířata pod podlahou nebo pouhé halucinace. Tentokrát však byla atmosféra jiná.

Když policisté vstoupili do domu, napětí se dalo krájet. Muž na invalidním vozíku pevně držel ruku své ženy. V místnosti panovalo tísnivé ticho – dokud se pes nepřiblížil k pohovce. Srst se mu zježila, z hrdla vyšlo hluboké vrčení. Náhle se vrhl vpřed, štěkal a drápy rozrýval potah.

Psovod ho stěží udržel, ale bylo jasné: uvnitř opravdu něco je.

Rozříznutí potahu

Jeden z policistů vytáhl nůž a opatrně rozřízl bok pohovky. Nejprve ven vyletěl jen prach a kousky staré výplně. Potom se ozval pronikavý pískot. Žena vykřikla a zakryla si ústa rukou. Pes kňučel a snažil se dostat dovnitř.

Jakmile byla díra zvětšena, ukázala se děsivá pravda: uvnitř žily desítky tvorů. Celá kolonie krys si z pohovky udělala domov, vyhloubila si tunely a vybudovala hnízda ve výplni a látce.

Některé byly slepé, právě narozené. Jiné, už dospělé a agresivní, se začaly zmítat. Zápach, který se vyvalil ven, nenechával nikoho na pochybách: tento kus nábytku už dávno nebyl obyčejnou pohovkou, ale živou líhní.

Šok majitelů

Žena vykřikla, zatímco manžel zbledl. Myšlenka, že celé týdny – možná i měsíce – seděli a spali na pohovce plné krys, byla neúnosná.

Byla přivolána sanitární služba. Pohovku okamžitě vynesli ven a spálili. Majitelé přiznali, že nic netušili: kus nábytku stál roky přiražený ke zdi a nikdy s ním nehýbali. Teprve nedávné zvuky odhalily strašlivé tajemství.

Jak je to možné?

Odborníci později vysvětlili, že podobné případy nejsou v starších domech výjimkou. Krysy se dokážou dostat dovnitř prasklinami, větráním či trubkami. Hledají temná, teplá místa s měkkým materiálem pro hnízdění – a pohovka, se kterou se nehýbe, je ideálním útočištěm.

Stačí jen pár jedinců a během několika měsíců vznikne celá kolonie.

Následky

Příběh se rychle rozšířil po sousedství a stal se téměř městskou legendou. Obyvatelé o něm dlouho hovořili s hrůzou.

Pro manželský pár to však mělo hluboké následky. Přiznali, že už nikdy nedokážou usednout na žádný kus nábytku, aniž by ho nejprve důkladně zkontrolovali. A policisté, kteří u zásahu byli, dodnes vzpomínají na den, kdy se obyčejná pohovka proměnila v noční můru.