Anna si nikdy nepředstavovala, že by se její život mohl změnit tak náhle. Ještě včera bydlela v malé místnosti na okraji města, živila se příležitostnými pracemi a tiše polykala slzy. A dnes jí na prstu zářil prsten s diamantem, o jakém si netroufla ani snít. Jejím manželem se stal muž, jehož jméno se vyslovovalo šeptem – Ivan Sergejevič. Šedesátiletý vlastník obrovských podniků, známý jako chladný a nemilosrdný stratég.

Dohoda nebo osud?

Pro Annu nebylo toto manželství pohádkou o lásce. Bylo to spíše zoufalé řešení. Její rodina se topila v dluzích a budoucnost se jevila jako slepá ulička. Ivan Sergejevič jí nabídl svazek, který vypadal skoro neskutečně: pohodlný život, bezpečí, společenský status. Výměnou za to chtěl jediné – její souhlas. Anna váhala dlouho, ale nakonec zoufalství zvítězilo nad strachem.

Na svatbě se Ivan choval bezchybně: chladný úsměv, perfektní oblek, bezvadné způsoby. Ale jeho oči – ledové a pronikavé – v ní vyvolávaly pocit, že je jen loutkou v rukou zkušeného loutkáře.

První noc

Když se zavřely dveře jejich pokoje, Anna se třásla jako vyděšené děvče. Čekala to, co se od svatební noci obvykle čeká – vášeň, polibky, blízkost. Místo toho si Ivan sedl do křesla, pomalu si sundal manžetové knoflíčky a zadíval se na ni pohledem, z něhož jí přeběhl mráz po zádech.

„Anno,“ pronesl tiše, „nebudu se přetvařovat. Nevzal jsem si mladou ženu kvůli tělesným požitkům. Pro tebe mám jiný účel.“

Anna oněměla.

Ivan se naklonil dopředu a bez mrknutí oka se zeptal:

„Jsi připravená splnit každou mou žádost, ať už bude jakákoli?“

Ta slova jí probodla mysl jako ostrá dýka.

Hádanka, která mrazí

Anna zůstala stát, jako by k zemi přirostla. Připravovala se na všechno možné, ale na tohle ne. Co tím myslel? Život v poslušnosti? Ztrátu svobody? Nebo oběť, kterou si nedokázala představit?

„Já… nerozumím,“ zašeptala roztřeseným hlasem.

„Porozumíš,“ pousmál se chladně. „Brzy. Ale musím vědět, zda budeš poslouchat. Bezvýhradně.“

V tu chvíli Anna pochopila, že neprodala svou mládí jen za peníze. Uzavřela dohodu s mužem, v jehož nitru se skrývalo cosi temného a děsivého.

Ticho před bouří

Noc uběhla bez jediného doteku. Ivan spal klidně, jako by jeho slova nic neznamenala. Anna ležela s očima dokořán, poslouchala jeho pravidelný dech a cítila, jak se jí strach vkrádá do každé buňky těla.

Jaký byl jeho skutečný plán? Proč si vybral právě ji? A hlavně – jakou cenu bude muset zaplatit za tuto zlatou klec?

Úsvit nového osudu

Ráno byl Ivan pryč. Na nočním stolku ležel lístek napsaný pevným rukopisem:

„Dnes večer se všechno dozvíš. Připrav se.“

Anna četla tu větu znovu a znovu. Pokaždé jí srdce vynechalo úder a představivost jí malovala stále temnější obrazy.

Jedno však věděla jistě: zkouška, která ji čekala, rozhodne o jejím osudu. A cesty zpět už nebylo.