Dokážete si představit život, který je téměř celý věnován pouze jediné roli – roli matky? Příběh této ženy je šokující i obdivuhodný zároveň. Během tří desetiletí prošla něčím, co se většině zdá nemožné: 22 těhotenstvími, 22 porody a domácností plnou smíchu, pláče a nekonečného chaosu.

První dítě už ve 14 letech

Její cesta začala příliš brzy. V době, kdy většina dívek teprve sní o první lásce a přemýšlí o budoucnosti, ona už držela v náručí své první dítě. Od té chvíle se její život navždy změnil.

Mateřství se stalo jejím osudem. Každých několik let, a někdy i po několika málo měsících, se znovu ocitla na porodním sále. A pokaždé, navzdory vyčerpání, přivítala své dítě se slzami štěstí.

Tři desetiletí bez odpočinku

Představte si: téměř celý její dospělý život se dělil na krátké úseky mezi jednotlivými těhotenstvími. Žádné dlouhé dovolené, žádný čas jen pro sebe. Neustálá péče, probdělé noci, dětský pláč – to byla její každodenní realita.

A přesto, navzdory všem těžkostem, nikdy ničeho nelitovala. V jejím domě vládla atmosféra, jakou lze těžko nalézt jinde: desítky hlasů, rozdílné povahy, starší děti pomáhající těm mladším. Obrovská, ale jednotná rodina, držená pohromadě její silou.

Babičkou a matkou současně

Nejohromující na jejím příběhu je skutečnost, že se stala babičkou ještě dřív, než sama přestala rodit. Dnes mají její nejstarší děti vlastní rodiny a vnoučata si hrají ve stejném domě, kde se nejmladší sourozenci teprve učí mluvit.

To, že se generace překrývají, bere dech: vnoučata a nejmladší děti rostou bok po boku, téměř jako bratranci a sestřenice.

Zkouška těla i ducha

Dvaadvacet těhotenství není jen emoční výzvou, ale i obrovskou fyzickou zátěží. Každá žena, která prošla jedním těhotenstvím, ví, jak náročné to může být. Ona to vydržela desítkykrát. Tělo sláblo, síly ubývaly, ale touha přivést na svět další život byla silnější než všechno ostatní.

Lékaři přiznávají: podobné případy jsou naprosto výjimečné. V moderním světě je velmi neobvyklé, aby se žena vědomě rozhodla zasvětit život tak početné rodině.

Osud hodný románu

Její příběh dodnes vyvolává bouřlivé diskuse. Někteří v něm vidí hrdinský čin a nejvyšší projev mateřské lásky. Jiní jej vnímají jako příklad extrémní oběti a ztráty osobního života. Ale jedno je jisté: nikdo nezůstává lhostejný.

Prožila život plný dětských hlasů, starostí i radostí. Její cesta zůstává symbolem naprosté oddanosti rodině – realitou, která se v dnešním rychle se měnícím světě zdá téměř neuvěřitelná.