V únoru 2024 se přes Blízký východ přehnala jedna z nejsilnějších písečných bouří posledních desetiletí. Vítr nesoucí tuny písku zcela změnil tvář pouště Rub al-Chálí, známé také jako „Prázdná čtvrť“. Nikdo ale netušil, že tato přírodní událost odhalí něco, co připomíná spíše scénu z hororově laděné sci-fi než realitu.
Již den po bouři zachytily satelitní snímky zvláštní strukturu skrytou pod pískem. Nebyl to kámen, trosky ani starověké ruiny. Když analýzu provedl systém umělé inteligence, který rozpoznává tvary, vyhodnotil objekt jako… ponorku. Uprostřed vyprahlé pustiny. Stovky kilometrů od jakéhokoliv oceánu.
Na místo okamžitě vyrazila mezinárodní výzkumná skupina složená z vědců, vojenských expertů, inženýrů a archeologů. To, co našli, otřáslo jejich přesvědčením o realitě. V písku ležel masivní kovový kolos – ponorka. Zkorodovaná, ale zachovalá. Nikde žádná stopa po jejím původu. Žádný záznam v námořních registrech. Žádný stát se k ní nehlásil.
A tím to zdaleka nekončilo.
Jakmile se tým přiblížil, začaly výpadky techniky. GPS ukazovalo, že se nacházejí v Indickém oceánu. Drony okamžitě ztrácely spojení. Kompasy se točily dokola. Detektory radiace zaznamenávaly nečekané a kolísavé výkyvy. Jeden z členů týmu — bývalý inženýr námořnictva — odmítl pokračovat dál se slovy: „Tohle není z našeho času.“
Po několika hodinách průzkumu padlo rozhodnutí: otevřít poklop. Kov skřípal, jako by se neotevřel celé desítky let. Z nitra ponorky se vyvalil těžký, zatuchlý vzduch. Tři členové týmu okamžitě omdleli. Zbylí se oblékli do ochranných obleků a vstoupili dovnitř.

To, co objevili, nedávalo žádný smysl.
Uvnitř nebyla žádná posádka. Ale byly tam stopy lidské činnosti — jídlo na stole, rozpsané poznámky, rozehraná šachová partie. Vybavení připomínalo 40. léta 20. století, ale technologie uvnitř byla nepopsatelně pokročilá. Dotykové panely, osvětlení bez viditelných zdrojů, podivné symboly na stěnách — žádný známý jazyk jim neodpovídal.
V zadní části ponorky byla nalezena kapsle, připomínající kryogenní komoru. Uvnitř — postava. Humanoidní, ale ne lidská. Prodloužená lebka. Šest prstů. Neznámá struktura kostí. Biologové nebyli schopni určit, co to je. Genetický experiment? Mimozemšťan? Nebo snad pozůstatek dávno ztracené civilizace?
Když se pokusili kapsli otevřít, stalo se něco naprosto nepochopitelného.
Teplota uvnitř ponorky prudce klesla. Všechna zařízení přestala fungovat. A každý člen týmu začal slyšet hlas. Ne ušima — ale uvnitř mysli. Mluvil jazykem, který nikdo neznal, ale přesto mu všichni rozuměli. Vypukl chaos. Jeden vědec upadl do bezvědomí a následně do kómatu. Záznamy jeho mozkové aktivity naznačovaly, že s někým komunikuje.
Výprava byla okamžitě ukončena.
Ponorka byla zapečetěna. Celá oblast uzavřena armádou. Všichni účastníci podepsali přísné dohody o mlčenlivosti. Informace se dostala ven pouze díky úniku jednoho zaměstnance.
Co to bylo? Zapomenutý vojenský projekt? Časová anomálie? Důkaz existence jiného druhu? Nikdo neví. Ale jedno je jisté: poušť skrývá tajemství, která lidstvo ještě není připraveno pochopit.
A možná… tohle byl jen začátek.