Les se nořil do husté temnoty. Zdálo se, jako by se sama noc spolčila se zlem, které právě spáchali lidé. Na vlhké půdě, u paty starého dubu, seděl starý muž. Jeho dech byl těžký, tělo zesláblé a v očích měl něco horšího než stáří — zradu. Ne cizí, ne nepřátelé, ale jeho vlastní děti ho sem přivezly, aby zemřel. Všechno kvůli dědictví.

Zrada kvůli penězům

Po celý život budoval dům, obdělával půdu, šetřil každou korunu, přesvědčený, že svým dětem zajišťuje pevnou budoucnost. Ale když přišlo stáří, viděly v něm jen přítěž. Smrt se nechtěla dostavit tak rychle, jak si přály, a tak se rozhodly pomoci jí.

Jedné noci ho odvezly do hlubokého lesa. Žádné jídlo. Žádná voda. Jen chlad a ticho.

— „Ať to dokončí zvířata,“ zašeptala jedna z dcer, uhýbajíc pohledem.
— „Nikdo se nic nedozví. Řekneme, že zmizel,“ dodal syn a sešlápl plyn.

Auto zmizelo ve tmě. Starý muž zůstal sám, třesoucí se na studené zemi.

O samotě s divočinou

Zpočátku jen mlčel, přitisknutý k hrubé kůře dubu. Ale jak tma houstla, strach ho začal dusit. Každý šelest mu připadal hrozivý, každá stín se měnil v přízrak. Pak to uslyšel: vzdálené vytí vlků.

Zapraskaly větve. Kroky se přibližovaly. Starý muž se pokusil vstát, ale nohy ho neunesly. Jeho oči se rozšířily, když na cestu vstoupil obrovský vlk. Srst mu zářila v měsíčním světle, tesáky se leskly.

„Tady je konec,“ prolétlo mu hlavou.

Zavřel oči a začal se modlit, očekávajíc smrtící kousnutí.

Neočekávaný zázrak

Ale útok nepřišel. Vlk nezaskočil. Zastavil se a dlouze ho sledoval. V jeho pohledu nebyla nenávist.

Uplynuly minuty. Pak se objevily další siluety — celá smečka. Obklíčili starce, ale nikdo se ho nedotkl. Naopak, lehli si kolem něj, jako by vytvořili ochranný kruh. Jeden položil k jeho nohám suchou větev. Další se přisunul blíž, aby ho zahřál svým tělem.

Starý muž plakal, šeptal modlitby a nemohl uvěřit: divoké šelmy mu projevily více soucitu než vlastní děti.

Záchrana

Noc plynula pomalu. Za svítání ho našel lesník, který procházel oblast. Zůstal stát v němém úžasu: starý muž seděl mezi vlky, ti se však zvedli a klidně odešli, jako by ho předali do bezpečných rukou.

Lesník ho odvedl do vesnice, dal mu napít, najíst a teplý přístřešek. A právě od něj se všichni dozvěděli, co se v té noci stalo.

Následky

Příběh se rychle rozšířil. Nejprve mezi sousedy, potom po celé zemi. Lidé byli šokováni: šelmy ukázaly víc lidskosti než vlastní děti.

Syn a dcery, kteří plánovali jeho smrt kvůli majetku, byli odhaleni. Nedostali bohatství, ale hanbu, pohrdání a trest.

Starý muž, i když zrazen, přežil. Dětem už nevěřil, ale znovu uvěřil v zázraky. Ty se totiž někdy objevují tam, kde je nikdo nečeká.

Poučení

Tento příběh připomněl všem: zrada nejbližších bolí nejvíc. Ale ukázal také, že i v divočině se skrývá soucit a že zázraky existují.

Vlk, považovaný za symbol krutosti, se stal zachráncem. A děti, které měly otce chránit a milovat, se ukázaly být krutější než jakákoli šelma.