Slupka byla pevná, barva sytě červená, téměř lákavá. Když jej však lehce stiskl, ucítil podivnou tvrdost. Ne pružnost čerstvé zeleniny – ale něco úplně jiného.

— Podívej se na to blíž, — řekl tiše, ale rozhodně.

Kolega si rajče převzal. Na jeho povrchu byl sotva patrný, pečlivě znovu slepený řez. Tak tenký, že by si ho běžné oko možná nikdy nevšimlo. Policista nehtem opatrně nadzvedl slupku. Ta mírně povolila. V příští vteřině oba strnuli.

Uvnitř nebyla semínka ani šťáva.

Byl tam malý, pečlivě zabalený bílý balíček.

Vzduch jako by ztěžkl.

Staré ženě zbledla tvář. V jejích očích už nebyla jen nervozita – objevil se chlad a strach, který nedokázala skrýt.

— Paní, — promluvil starší policista pevným hlasem, — co je ještě v té bedýnce?

— Já… já nevím, o čem mluvíte… — koktala.

Její hlas však zněl prázdně. Mladší policista začal systematicky kontrolovat další kusy zeleniny. Ne všechny skrývaly něco podezřelého. Ale každé třetí či čtvrté rajče, dokonce i některé okurky, obsahovaly stejný typ malého balíčku.

Situace se během několika sekund změnila.

Z nenápadného stánku se stalo místo možného trestného činu.

— Zadržte ji. Okamžitě, — zazněl příkaz.

Žena se sesunula na kolena.

— Nechtěla jsem… neměla jsem na výběr… — rozplakala se.

Policisté jí nasadili pouta, ale na jejich tvářích nebylo vítězství. Spíše tíha a rozčarování.

Další vyšetřování ukázalo, že zelenina nebyla zcela z její zahrady. Balíčky byly ukryty profesionálně. Někdo využil jejího věku a zdánlivé bezbrannosti. Kdo by podezíral drobnou, skromně oblečenou seniorku?

Ukázalo se také, že oznámení, které policii na místo přivedlo, nebylo náhodné. Pravděpodobně ji někdo obětoval, aby zakryl větší hráče v pozadí.

Nejbolestivější bylo, že část jejího příběhu byla pravdivá.

Měla nemocného syna.

Opravdu potřeboval léky.

A skutečně byla zoufalá.

Podle vyšetřovatelů ji oslovili před několika měsíci. Nejprve jí nabídli pomoc s prodejem. Poté jí dali „speciální zboží“ s tím, že se nemá na nic ptát. Peníze byly vyšší, než kdy kdy vydělala.

Policista, který ji původně chtěl jen napomenout, si později znovu přehrával celý okamžik v hlavě. Co kdyby se pro rajče nesehnul? Co kdyby si jen koupili pár kusů a odešli?

Kolik balíčků by ten den zmizelo v rukou dalších lidí?

A kolik dalších dní by to pokračovalo?

Městem se rychle šířily různé reakce. Někteří ji odsuzovali. Jiní říkali, že zoufalství může člověka dohnat k osudovým chybám.

Jedno však bylo jisté.

Zdání klame.

Za bedýnkou plnou rajčat, mrkve a okurek se skrývala mnohem temnější skutečnost.

Stačil jeden pozorný pohled, jedno lehké zmáčknutí rajčete – a celý řetězec událostí se začal hroutit.

Jedna obyčejná kontrola.

Jedno podezřelé rajče.

A okamžik, který změnil všechno.