Pracovala jsem v té firmě více než pět let. Začínala jsem jako obyčejná analytička, zůstávala přesčas, rušila dovolené, chodila do kanceláře i o víkendech. Byla jsem přesvědčená, že jsem pro tým nepostradatelná. Můj šéf Marek mě často chválil, že takové zaměstnance si musí firma hýčkat.

O to větší šok jsem zažila v ten den, kdy mě pozval do své kanceláře.

— Lenko, musíme se s tebou rozloučit, — řekl ledově.
Bez úsměvu. Bez vysvětlení. Bez empatie.

Zůstala jsem zaraženě stát.
— Co prosím? Proč? Co jsem udělala?

— Je to rozhodnutí vedení. Děkujeme za tvoji práci.

A tím to skončilo.

Mlčení, které řvalo hlasitěji než slova
Odešla jsem z kanceláře jako tělo bez duše. Kolem mě se normálně pracovalo. Kolegové pili kávu, smáli se u tiskárny. Ale já se cítila jako duch. Nikdo nic neřekl, nikdo se nezastal. Všechno, co jsem obětovala, bylo během minuty vymazáno.

Tu noc jsem nespala. Přemýšlela jsem znovu a znovu — proč?

Ráno, které přineslo šokující pravdu
Druhý den ráno mi přišla zpráva z neznámého čísla:

„Lenko, tady Inga, Markova žena. Potřebuju s tebou mluvit. Týká se to tvého vyhazovu.“

Zamrazilo mě. S Ingou jsme se znaly jen zběžně z firemních večírků. Co mi mohla chtít?

Sešly jsme se v kavárně. Inga vypadala vyčerpaně. Bylo na ní znát, že tu noc spala stejně špatně jako já.

— Nemůžu už mlčet, — začala, — to, co ti udělal, nebylo fér. A hlavně — nebylo to kvůli tvojí práci.

Skutečný důvod mého vyhazovu
Inga se zhluboka nadechla a spustila:

— Mark se tě začal bát. Bál se, že tě jednou nahradí vedení na jeho pozici. Viděl, že si chytřejší, že pracuješ tvrději, že tě lidé mají rádi. Tvoje síla pro něj byla hrozba.

Byla jsem v šoku.
— Já myslela, že mu na mně záleží. Vždycky říkal, jak jsem důležitá.

— Možná kdysi ano. Ale jakmile ucítil, že bys ho mohla „přerůst“, začal plánovat, jak tě odstranit. Viděla jsem jeho emaily. Psali si s HR oddělením, jak tě „tiše“ propustit. Bez skandálu. Bez důvodu.

Když je tvoje kvalita vnímána jako hrozba
Té noci jsem pochopila něco, co mě v té firmě nikdy nenaučili:

Ne každý šéf si přeje, abys byl dobrý. Někteří chtějí, abys zůstal jen tak dobrý, aby jim to nevadilo.

Příliš mnoho firem plní vedení lidmi, kteří se bojí talentu pod sebou. Když se někdo začne zvedat, místo podpory přichází strach. A ze strachu roste manipulace. A z manipulace vyhazovy.

Co mi tato zkušenost dala
Týden jsem si dávala dohromady hlavu. Pak jsem si aktualizovala životopis, rozeslala ho a během měsíce našla práci v jiné firmě.
Firmě, kde šéf vidí sílu týmu v tom, že má kolem sebe schopnější lidi než je on sám.
Firmě, kde růst není trest, ale cíl.