Když rodiče Marie darovali mladému páru byt, zdálo se, že právě začíná jejich nový šťastný život. Rekonstrukce trvala měsíce, ale výsledek stál za to: útulná kuchyně, světlý obývací pokoj, prostorná ložnice. Marie s láskou vybírala každý detail interiéru a těšila se na den, kdy konečně pozve hosty a ukáže jim domov, který společně vybudovali.

Jenže skutečnost byla mnohem krutější.

První kolaudace a šokující rána

Během kolaudační oslavy se její manžel Andrej nečekaně postavil a pronesl řeč, která všechny doslova ohromila:

— Děkuji rodičům své ženy za tento byt! Ale my tady bydlet nebudeme. Předáme ho mé sestře a později si koupíme nový domov pro sebe!

Slova padla jako blesk z čistého nebe. Tchyně nadšeně zatleskala, pyšná na svého syna. Ale matka Marie se okamžitě zvedla a ostře odpověděla:

— Promiňte, ale kdo se ptal nás, dárců? Tento byt byl darem pro vás dva, ne pro vaši sestru!

Nastalo mrazivé ticho. Rodiče Marie se cítili podvedeni.

O několik měsíců později

Rekonstrukce byla dokončena a Andrej překvapivě přiznal, že udělal chybu. Omluvil se své ženě a označil svá slova za neuvážená. Ještě jednou poděkoval rodičům Marie za jejich velkorysost. Zdálo se, že je po konfliktu.

Jenže jeho matka, která nebyla zvyklá ustupovat, prohlásila:

— Aby byl život v tomto domě šťastný, musíme uspořádat opravdovou oslavu!

A tak se rozhodli pro druhou kolaudaci.

Druhá zrada

Hosté se sešli, stůl se prohýbal pod pohoštěním, atmosféra byla stále vřelejší. Marie doufala, že tentokrát proběhne vše klidně. Ale během večeře se tchyně zvedla, usmála se a pronesla:

— Jsem ráda za vás, děti. Ale vy jste dva, můžete si našetřit a koupit vlastní bydlení. Moje dcera Olga však sama vychovává tři děti. Není nespravedlivé, že ona žije ve stísněných podmínkách, zatímco vy si užíváte tohoto daru?

A hned navrhla, aby byl byt převeden na Olgu.

K Mariině zděšení se Andrej okamžitě přidal:

— Máma má pravdu. Ať Olga vychovává děti tady. My si s Marií později pořídíme vlastní byt.

Reakce

Pro Marii byla tato slova jako rána nožem. Viděla tváře svých rodičů: otec oněměl, vidlička mu vypadla z ruky, matka jen těžce zadržovala slzy.

Tchyně se však usmívala, přesvědčená, že nastolila „spravedlnost“. Bylo jí jedno, že byt byl darován právě Marii a Andrejovi.

V tu chvíli Marie pochopila, že její manžel je stále plně pod vlivem své matky. Jeho omluvy neměly žádnou váhu.

Závěr

Byt, který měl symbolizovat nový začátek, se stal zdrojem konfliktů a manipulací. Dar z lásky se proměnil v bitevní pole.

Marie stála před bolestivou pravdou: buď se Andrej konečně naučí rozhodovat sám a chránit svou rodinu, nebo zůstanou jak jejich domov, tak jejich manželství navždy nejisté a křehké.